FOTOGALERIE - školní rok 2019/2020

  •  pro náhled všech fotogalerií klikněte na ikonu žabičky
  •  -  na prohlížení jednotlivých akcí klikněte na příslušný odkaz dané akce

   "Řidič, to je silnic král, celým světem projede. Já jsem autem dojel pod stůl, dál už cesta nevede." děti ze třídy Koťátek si tento týden stihly popovídat o řemeslech a povolání.

" Ztratila se notička, v řadě velkých not, každá rada kudy ven, přišla by jí vhod......" děti ze třídy Kuřátek měly tento týden týdnem hudebním. A že jim s písničkama bylo veselo.

"Byla jednou jedna voda, nechutnala jako soda. Nebyly v ní bublinky, ani žádné mydlinky. Hleďte, tady je krásně, to jsou přece lázně." a přímo lázeňsky se měly děti ze třídy Hvězdiček, které společně objevovaly tajemství vody.

"Zabloudily děti v lese, Mařenka se strachy třese. Jeníček ji vede, to ještě svede. Najednou chalupa. Mařenka nedutá.Celičká z perníku, zatáhlii za kliku. Babizna s lopatou má kočku chlupatou. Děti však vyhrály, na babu vyzrály." pohádkový týden si prožily i děti ze třídy Sluníček.

"Pojďte dál, pojďte dál, už začíná karneval. Už troubějí trumpety, šašek dělá přemety. Pojďte dál, pojďte dál, už začíná karneval." volaly na sebe děti ze třídy Motýlků a dokonce mezi sebou uvítaly vzácnou návštěvu.

"Podívejte, kamarádi, dneska máme karneval, děti ty ho mají rády, kdopak by se masek bál? Nemáme strach z čertů malých,
z čarodějů, strašidel, tolik postaviček známých ještě nikdo neviděl."
a karnevalové veselí bylo i po celý týden mezi dětmi ve třídě Kuřátek.

"Co je knížka? je to živá bílých listůl hromádka, v ní si všechno hraje, zpívá, ptáci, děti, zvířátka. A svět dětem vždycky znova do té hromádky se schová. List obrátit stačí však a rázem nám před oči kousek světa vyskočí,tu květ, slunce nebo pták." děti ze třídy Koťátek nakoukly do světa pohádek.

"Haló pane karnevale, račte dále, račte dále. Elce pelce do pekelce, rolničky a kotrmelce." a pan klaun navštívil i děti ze třídy Veverek.

"Všem to dneska hrozně sluší, všem postavám z pohádek, dokonce i bábě s nůší, s nůší, co má na zádech." a karneval si užívaly i děti ze třídy Hvězdiček.

"Povídám, povídám, pohádku, že pes přeskočil hromádku. Povídám, povídám, druhou, že voda teče struhou. Povídám, povídám, třetí, že na peci spaly děti. A když se vyspaly, po kusu chleba dostaly." pohádkový týden prožily i děti ze třídy Sluníček.

   "Kolem řepy chodí děda, tahá, vzdychá, naříká.Řepa vytáhnout se nedá: Jéje, ta je veliká! Přidala se babka, vnučka, pejsek, kočka, myš. Chytili se pevně. A teď, řepo, uvidíš! Za chvilenku byla venku. Děda vpředu, myška vzadu,svalili se na hromadu. Myška píská vesele: Já mám sílu, přátelé! Kočka oči přimhouří: To koukáte, kocouři! Pejsek štěká: Žádný pes nedokáže, co já dnes! Vnučka zpívá: Tralala, dědovi jsem pomáhala! Babička je také ráda, protáhla si při tom záda. A u řepy na poli děda jenom hlaholí: Jak je pěkně v našem kraji, když si všichni pomáhají!" a to už ví i děti ze třídy Kuřátek, které prožily nezapomenutelný pohádkový týden. (fotogalerie)

    "Pilot? Básník? Ale ovšem, já však budu listonošem! A pak, milá Aničko, donesu ti psaníčko..." o tom jak se daří řemeslu si povídaly i děti ze třídy Veverek. (fotogalerie)

    "Koukněte se na kuchaře, právě vaří noky v páře. Srávný kuchař peče, smaží, mňam , plévky se mu daří." děti ze třídy Hvězdiček si povídaly o povoláních a vyzkoušely si na vlastní kůži, jak se má třeba takový pekař. (fotogalerie)

 "Kohout rád jed´velké kusy, že se po nich kde kdo dusí, neměl ani potuchu. Už slepička k němu běží, kohoutek se hýbe stěží a jen lape po vzduchu. Zobáčkem šla nabrat vodu místo k říčce k vodovodu, chytrá byla slepička. Už kohoutek čile vstává, kolem sebe křídly mává, zdravý jako rybička." děti ze třídy Motýlků si užívaly pohádkový týden. 

    "Na šaškovi stojí cirkus, to ví principál - i král. Nikdo v celém představení není, kdo by obecenstvo tolik rozesmál." a klauna měly na návštěvě i děti ze třídy Koťátek. (fotogalerie)

  "Haló pane karnevale, račte dále, račte dále. Elce pelce do pekelce, rolničky a kotrmelce. Máme všechno namíru, z krepového papíru. Abraka dabraka kouzelnice, karkulka, šašek, tanečnice. Všichni vás zvem hej, hej, hej, na maškarní rej!" a na ten náš školkovský krneval se už netrpělivě připravují i děti ze třídy Sluníček.

" Přišli domů trpaslíci, koukají se po světnici. Kdo mi ustlal postýlku? Kdo mi vypral košilku? Kdo mi umyl misku, lžičku? Kdo navařil polívčičku? Kdo nám tady uklidil? Ani smítko nevidím. Já Sněhurka, já to byla, já jsem v lese zabloudila." v pohádkovém světě se neztratily ani děti ze třídy Hvězdiček.

-Máme doma pomocnici,
uklidila ve světnici,
tralala, tralala,
uvařila, vyprala!



Zdroj: https://www.predskolaci.cz/o-snehurce/1935#more-1935

" Muzikanti u muziky bzum a bzum a bzum, na pozoun tak vyhrávají, až zbourají celý dům." veselo bylo i ve třídě Sluníček, kde si tento týden povídali o hudbě a muzikantech.

" Potvrdí vám všichni moudří doktoři,vže smíškové jen málokdy ochoří. Ten, kdo není mrzout a rád směje se, každou nemoc z těla smíchem vytřese. Je to pravda. My už jsme se vysmáli z chřipky, z rýmy, z neštovic i ze spály. Tak se smějte! Už ani den bez smíchu! Někdy nahlas, jindy stačí potichu…Legrace je nejlepší lék na světě, pomáhá víc než vitamin v tabletě!" a to už ví i děti ze třídy Hvězdiček.

"Klokan kloktá kloktadlo, zní to takhle: Klo-klo-klo! Koho by to napadlo, že i klokan někdy stůně? Taky dneska stůně slůně, netopýra bolí uši, tygři mají zmatek v duši, žirafa má tasemnici, tetřev ztratil sluchadlo a tu starou chobotnici svědí chapadlo. Jak to dopadlo? Všem se vede celkem dobře a pan doktor vyndal kobře vosí žihadlo."  z dětí ze třídy Koťátek už jsou skoro dokonalí doktoři.

"Zima zase čaruje, studeně se usmívá. Mráz po okně maluje, když se nikdo nedívá." děti ze třídy Kuřátek si tento týden užívaly zimu alespoň ve třídě a to společně se slečnou praktikantkou Terezkou.

"Moje tělo mozek řídí, oči ty to dobře vidí. Pod hlavou je krček malý, na rukách jsou velké svaly. Na nich máme prstů pět, spočítáme si je hned. V hrudním koši srdce máme, do bříška si jídlo dáme. Nohy obě procvičí se, venku hezky skotačí se." děti ze třídy Motýlků se dozvěděly taje a záhady našeho těla.

"Tleskni, poskoč, zadupej, s námi hezky povídej. Ruce, nohy, hlavička, já jsem chytrá holčička. Ruce, nohy, zadeček, já jsem chytrý chlapeček." a co všechno u umí děti ze třídy Sluníček ? Tak to ví jenom ony samy, pojďte se podívat.

"Kreslím si, jak padá sníh na pole a na cesty. Sněhuláka kreslím též bez kabátu bez vesty." děti ze třídy Veverek si povídaly se slečnou praktikantkou Terezkou o tom, jak má vypadat pořádná a ta pravá zima.

"Jeden, dva, tři, teď, postavíme zeď. Bude to zeď veliká, máme na to zedníka. Cihla sem, cihla tam, žádnou stranou nenechám! Cihly rovně postavit, rovnou zeď pak budem mít." o tom co obnáší různá povolání si povídaly děti ze třídy Sluníček.

"Notám diví se náš klouček. Každá nota jako brouček leze níž a zase výš, do ruky ji nechytíš. Jedna je tam, druhá tady, všechny noty dohromady dají pěknou písničku, zazpívej ji Honzíčku!" a jak to chodí v hudební zemi, to už ví i děti ze třídy Hvězdiček.

"Šampióni lyžování uhánějí z horských strání. Hurá šupem ze svahu, chce to hlavně odvahu." a děti ze třídy Kuřátek tu odvahu skutečně mají, pojďte se podívat jak si užívaly zimní sporty společně se skřítkem Rákosníčkem na horách.

"Pojďme ven si spolu hrát, běhat, skákat, sáňkovat. Já mám super kombinézu, hned si do ní celý vlezu." a co si musíme obléknout, aby nám nebyla zima už ví i děti ze třídy Motýlků.

"Vykukuje myška z díry, celá zkřehlá od zimy. Nemá čím by zatopila, musí si jít pro dříví. Kdyby slunko povykouklo, třeba jenom na chvíli, nemusela by už myška, choditi ven na dříví." děti ze třídy Veverek si povídaly co dělají zvířátka v zimě.

"Jaro, léto, podzim zima, to je celý rok. Stejně letos jako loni, tak i napřesrok. Po jaru je vždycky léto, podzim po létu. A nežli se nadějeme, zima už je tu." a opravdu ten čas tak rychle letí. To už zjistily i děti ze třídy Koťátek.

"Když je jaro v plné kráse, když má zelenou, na trávníku kluci hrají s míčem kopanou. A když přijde horké léto, rostou jahody, sejdeme se všichni spolu někde u vody. Na podzim když padá listí z lip a javorů, páni draci koukají se lidem do dvorů. Potom přijde tuhá zima, už jsem na konci, chcete-li tak nashledanou někde na kopci."  celým rokem si prošly i děti ze třídy Hvězdiček.

"Zajíčci dva rozpustilí, krátili si dlouhou chvíli běhali a skákali, kotrmelce metali. Na konec té taškařice, rozběhli se ještě více, vyhodili - ejchuchu- zadní packy do vzduchu. " a naši zajíčci teda vlastně Kuřátka si tento týden společně užily s lesními zvířátky. 

"Kam se ježek v zimě schoval? Neklouzal se, nesáňkoval, Zahrabal se do listí, od té doby spí a spí. Zahrabal se do země,
lidičky vzbuďte mě, až zavoní fialky, zapískají píšťalky."
co dělají zvířátka v zimě ? Tak na tuto otázku si odpověděly děti ze třídy Sluníček.

"Leden, leden, přikryl vodu ledem, a kde včera byly louže, tam to dneska pěkně klouže." děti ze třídy Motýlků si povídaly o paní Zimě a určitě už ví kam letos schovává snížek.

"Usnul vrabec za komínem, tichounce tam dřímá, přilož, Jirko, ještě souček, ať mu není zima." jak ten čas rychle letí zjistily i děti ze třídy Veverek.

"Louže už zamrzly a hejna vrabečků hledají pod ledem malou hrst drobečků. Zobáčky klovají zarytě do ledu, děti jdou po cestě, zpívají koledu." a děti ze třídy Koťátek si povídaly právě o zvířátkách, kteří přezimují u nás v našich lesích a na polích.

"Jaro, léto, podzim zima, to je celý rok. Stejně letos jako loni, tak i napřesrok. Po jaru je vždycky léto, podzim po létu. A nežli se nadějeme, zima už je tu." ten čas nám tak rychle letí, Kuřátkům však neuletí.

"Zabloudily děti v lese, Mařenka se strachy třese. Jeníček ji vede, to ještě svede.Najednou chalupa.Mařenka nedutá.Celičká z perníku, zatáhlii za kliku. Babizna s lopatou má kočku chlupatou. Děti však vyhrály, na babu vyzrály." děti ze třídy Motýlků měly opravdu pohádkový týden.

"Zima zase čaruje, studeně se usmívá. Mráz po okně maluje, když se nikdo nedívá." děti ze třídy Veverek si povídaly o zimě a snad nám přivolají ten vytoužený sníh.

"Paní zima oblékla si bílý šat, sluší jí to co vám budu povídat. Velké přání má, brzičko se vdát, neví ale kdo prý o ni bude stát." děti ze třídy Hvězdiček si povídaly o zvířátkách v zimě.

"Kašpar dělá dlouhé kroky, Melichar ho hlídá, Baltazar se loudá vzadu, volají ať přidá." tříkrálovou koledu si dopřály i děti ze třídy Koťátek.

"Tři králové v koruně mají dlouhou cestu, neposedí na trůně, jdou od města k městu." a při své cestě navštívili i děti ze třídy Veverek.

"My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka." a králové navštívili i děti ze třídy Kuřátek a popovídali si s nimi o své daleké cestě.

"Tři králové jdou k Ježíšku, nesou něco v košíčku. První Kašpar, to je král, druhý Melichar a třetí Baltazar. Cestu dlouhou ještě mají, Ježíškovi dárky dají." tři krále přivítaly i děti ze třídy Hvězdiček.

"Zdař vám Pán Bůh milí páni, štěstí, zdraví, požehnání, všecko dobré ještě k tomu, ať přebývá v tomto domu." a toto krásné přáníčko vyslovili i tři králové dětem ze třídy Motýlků.

"Stromečku vstávej, ovoce dávej, umyj se, ustroj se, je štědrý den." a ten svůj sluníčkový štědrý den si prožily i děti ze třídy Sluníček.

"U Betléma hvězda září. Vstávej, vstávej, hospodáři, dej nám saně malované, stříbrem, zlatem okované, vrané koně zapřáhneme, na salaše pojedeme. Svítí hvězda na blankytě a v jesličkách Boží dítě usmívá se na vraníky, usmívá se na poutníky: Odkud jste, vy děti zlaté,
a kam v noci pospícháte?"
děti ze třídy Koťátek si odnesly vánoční náladu pěkně s sebou domů.

"Zapal si svíčky na stromečku a podívej se do plamínků. Jeden tam svítí za tebe, dva za tátu a za maminku. Od skla barevných kouliček se k tobě odrážejí. Každý z nich svítí třikrát víc. Cítíš, jak krásně hřejí?" a ty plamínky jsme mohli vidět i v očích dětí ze třídy Hvězdiček.

"Těším se těším, že přijdou zas vánoce bílé, ten krásný čas. Stromeček máme ozdobený, dárečky pod ním zabaleny. Vánoce, vánoce přišly už k nám, v jesličkách malého Ježíška mám. Vánoční koledy do ticha zní, Ježíšek maličký spinká a spí." děti ze třídy Kuřátek dopřály vánoční stromeček a dárečky nejen sobě a svým kamarádům, ale i zvířátkům v lese.

"Na Vánoce dlouhý noce, dlouho můžem spát, není slyšet vlaštoviček, jenom vítr vát." děti ze třídy Motýlků si užívaly vánoční čas.

"Dobře dětem o Vánocích na rybníce, na potocích, zima jim dá pod nohy kousek zmrzlé oblohy. Pro mne zmrzlo modré z nebe, co na tom, že trochu zebe? Honí se tam vesele malí, zmrzlí andělé." děti ze třídy Veverek si užívaly poslední týdny v tomto roce.

"Pozoruji kapříka, plave a nic neříká. Pije vodu, vodičku, špulí při tom hubičku." a na návštěvu do zřídy Kuřátek zvítal i vánoční kapřík Petřík a společně s dětmi se naladili na vánoční notičku.

"Stromku, pojď už k nám, tatínek tě ustrojí, já tě večer přivítám, budeš zářit v pokoji." a ten svůj vánoční stromeček si ustrojily i děti ze třídy Motýlků.

"Těšíme se na Vánoce, nejkrásnější svátky v roce. Už už aby tady byly, aby se nám nezpozdily." a toto přání vyslovily děti ze třídy Koťátek.

"Padá vločka za vločkou, tma už voní vánočkou,za kamny si kočka hoví, tma už voní po cukroví." a vánoční nálada panovala i ve třídě Veverek.

"Světýlka stromeček cukroví, jaké jsou svátky, kdo to ví? Ve vaně plave si kapříček, rozdejte štěstí kousíček. Jsou tady už zase vánoce, přisly na den přesně po roce. U stromečku koledy hrají, všechny děti si je zpívají." děti ze třídy Hvězdiček se pomalinku připravují na nejkrásnější svátky v roce....sladké vánoce.

"Když bílý sníh na zem padá, zahalí střechy i zahrady. Krajina halí se ráda, do krásy vánoční nálady. Z kuchyní cukroví voní, pod čenich všem mlsným psům. Děti už ozdoby lepí, vánočním stromečkům. Maminky, tátové, babičky, dědové, s námi teď radujte se. Pro nás i pro vás teď, nastává krásný čas, Ježíšek lásku nese." děti ze třídy Sluníček se už těší na vánoce.

"Z nebeské báňe sníh se práší, tmou přijíždějí Mikuláši. V předvečer svátku chodí světem a rozdávají radost dětem. Mi jsme si zvykli k svátku brát, jim dělá radost rozdávat. Zkus to taky tak. Dej, když máš. Cililink, zvoní Mikuláš...." a Mikuláš zacinkal i ve třídě Motýlků.

"Čerti v pekle hospodaří, mastí karty, buřty vaří, a když mají dlouhou chvíli, vaří v kotli čertoviny." a do čertovského kotle přikládaly i čertíci ze třídy Koťátek.

"Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál, v ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku, z bílých vousů teplý šál, takhle, děti, vypadal!" a jak vypadá Mikuláš už ví i děti ze třídy Veverek.

"Strejček náš Mikuláš plný pytel nese, celý je ohnutý, hlava se mu třese. Mikuláši, Mikuláši, sníh se na tvé vousy snáší. Bílé vousy, bílý plášť, copak asi pro nás máš? Oříšky, jablíčka, taky kousek uhlí, nežli to roznesu,budu celý ztuhlý." a ztuhlé byly i děti ze třídy Hvězdiček, když k nim zavítala pravá čertovská družina.

"Čerti a čertidla vařili povidla. Jeden malý čertíček, si spálil prstíček, když si chtěl osladit svůj mlsný jazýček." a i ti nejmenší čertíci ze třídy Kuřátek si ten čertovský týden pořádně užili.

"Andělská křidýlka jsou docela malinká. Někdy anděl, milé děti vůbec nikam nedoletí. Anděl sedí, jen tak kouká, pod nosem si tiše brouká: Hosanna a pašije, bez nich anděl nežije." děti ze třídy Sluníček se připravují pečlivě na příchod Mikuláše.

"Kam si dáváš botičku? Ukaž na svou nožičku! A když dobré jídlo sníš, kde si bříško pohladíš? Kde jsou oči na koukání a kde uši k poslouchání? Hodně částí těla máš, a ty už je všechny znáš." a děti ze třídy Veverek je už opravdu všechny poznají.

"Já jsem malý čertíček, vystrkuji jazýček. Na hlavě dva růžky mám, k čemu? Ani nevím sám. Rameno mi pytel zdobí na děti, co nejvíc zlobí. Do peklíčka hop a skok přijdu zase příští rok." děti ze třídy Koťátek se pečlkivě připravují na příchod Mikuláše se svou družinou.

"Halí, belí, zvířátka, chystejte si doupátka. Slunce už je unavené, černý vítr mraky žene. Bude zima, bude hlad, do pelíšků jděte spát." a zvířátka na zimu připravily děti ze třídy Sluníček.

"Anděl seděl na obláčku, čáry máry, čaroval, vyčaroval Mikuláše, moc se z toho radoval. Pozor na to milé děti, čarování není žert, něco se mu nepovedlo a tak přibyl ještě čert." děti ze třídy Kuřátek přivítaly mezi sebou nové kamarády andílka, čertíka a Mikuláše.

"Čerte, čerte, my se tě nebojíme, čerte, čerte, vyženem tě ze školky ven. Ty se budeš bát, my se budem smát, budeme si zpívat, budem tancovat, ty se budeš bát, my se budem smát, budeme si užívat." děti ze třídy Motýlků se už těší na příchod Mikuláše a jeho kamarádů.

"Mikuláši, Mikuláši, příteli náš starý, každý rok nosíváš do oken dary. Mikuláši, Mikuláši, ty velký svatý, každý rok myslíváš na hodné děti!" děti ze třídy Hvězdiček si povídaly o tajemné době provoněné jehličím a dětským radostným smíchem.

"Dobré ráno zas jsem tady, mám tu dobré kamarády. Budu si tu s nimi hrát, ale také povídat. Jak to vlastně vypadáme, kdeže ruce, nohy máme, nos a pusu, oči, uši, a že úsměv všem nám sluší." a nejen to jak vlastně vypadáme zjišťovaly děti zetřídy Koťátek.

"Stěžoval si cvrček, že ho bolí krček. Nachladil se ve smrčí a teď mu to necvrčí. Radily mu vosy: "To chce obklad z rosy" Radily mu tiplice: "To chce plícník na plíce" Radil čmelák basem: "To chce šetřit hlasem. Seď potichu v brčalu, nech cvrlikat cvrčalu." a cvrčkové ze třídy Kuřátek uzdravily i kamarády Pipi a Pepu, kteří náhle onemocněli.

"Střádej, střádej veveřičko, po jadérku, po oříšku. Přijde zima za kratičko, nebude ti kručet v bříšku." o zvířátkách co se připravují na zimu si povídaly děti ze třídy Motýlků.

"Spadla sojka s borovice, roztrhla si nohavice. Běž, zajíčku, k ježkovi, ten je krejčí hotový. Běží ježek k borovici, prohlíží tu nohavici. Jehličkou ji zašívá, usmívá se, usmívá. Píchy, píchy, píchy, píchy, celý háj se válí smíchy. Sojka se však nezubí: zašil jí to naruby!" a se zvířátky z lesa si povídaly i děti ze třídy Veverek.

"Tetka Rýma v nose bydlí, má tam stůl i malou židli. Vysmrkej ji z nosu ven, než ti zkazí celý den! Tetka Rýma v nose vaří, dobře se jí v nose daří. Tetka Rýma má zlou moc, zkazit dětem den i noc!" a jak zatočit s tetkou Rýmou už ví i děti ze třídy Hvězdiček.

"Jak to chodí v lese? Kdo tu bručí a tam houká? Kdo to z nory na nás kouká? Kdo to v noci tiše cupká, ve dne potom v klidu chrupká? Co se jenom v lese děje? Kdo se z křoví na nás směje? Ať je noc či den, les nikdy úplně nespí." a jak to opravdu chodí v lese se dozvěděly i děti ze třídy Sluníček.

"Levá ruka, pravá ruka, do dlaně si prstík ťuká. Pěsti, lokty, ramena, hlava, břicho, kolena, čelo, brada, nos, Honza chodí bos." o těle a jeho zvláštnostech si povídaly děti ze třídy Koťátek.

"Listí žloutne, dolů padá, podzim já mám tuze ráda. Jak se krásně vybarvuje, nevadí, že zima mi je. Zlatá, žlutá, červená, tyhle barvy listí má. Zelené už skoro není, dennodenně barvu mění. Nakonec však opadá, i listí svůj konec má. Z listí jsou teď závěje, to proto, že podzim je." s posledními lístky na stromech se rozloučily i děti ze třídy Sluníček.

"Kam si dáváš botičku? Ukaž na svou nožičku! A když dobré jídlo sníš, kde si bříško pohladíš? Kde jsou oči na koukání a kde uši k poslouchání? Hodně částí těla máš, a ty už je všechny znáš." ve třídě Kuřátek se měly tento týden všechny bacily na pozoru, protože děti se proměnily v doktory a doktorky a uzdravovaly co se jen dalo.

"Svatý Martin na svém koni jede cestou mrazivou. U cesty se stařec choulí: „Obdaruj mě almužnou!“ „Co ti dám, můj bratře milý? Oč se s tebou rozdělím?“ Martin mečem plášť svůj půlí,:„Vezmi, kéž tě potěším.“ pověst o svatém Martinovi už znají i děti ze třídy Motýlků, tak snad už nám brzy nasněží.

"Haló, děti, povězte mi, jakpak je to s kalužemi? To je krátká pohádka: jsou to ptačí zrcátka." o barevném podzimním počasí si povídaly děti ze třídy Veverek.

"V těle hodně kloubů máme, tělo jimi ohýbáme. Máme loket, rameno, kotník, kyčel, koleno a pak taky naštěstí pohyblivé zápěstí." a to co ukrývá naše tělo si odtajnily i děti ze třídy Hvězdiček.

"Padá na zem suché listí, stromy půjdou brzy spát. Každý přece snadno zjistí, že už nastal listopad." a to už ví i děti ze třídy Koťátek.

"Sluníčko šlo spát, už nebude hřát. Usnulo nám na mráčku, ve sněhovém obláčku. To je ale prima, bude bílá zima." děti ze třídy Veverek si povídaly o podzimním počasí.

"Svatý Martin na svém koni jede cestou mrazivou. U cesty se stařec choulí: „Obdaruj mě almužnou!“ „Co ti dám, můj bratře milý? Oč se s tebou rozdělím?“ Martin mečem plášť svůj půlí,: „Vezmi, kéž tě potěším." o svatém Martinovi a pomalinku se blížící zimě si povídaly i děti ze třídy Kuřátek.

"Zase k nám zavítal podzimní dědeček, na zem už spad první, barevný lísteček. Dědeček Podzimník hůlkou svou čaruje, a svými barvami na listy maluje. Jeden je nažloutlý a druhý červený, strom má z nich kabátek překrásně zbarvený." děti ze třídy Hvězdiček se připravují na první chladivá rána.

Když na zem spadne i poslední lísteček,
pod stromem zůstane barevný kobereček.

Pak dědeček Podzimník schová svou hůlčičku,
a vládu předá, dědečku Zimníčku.



Zdroj: https://www.skolaci.com/podzim-9/15150

"Stromy smekly klobouky, žlutě prší na louky, v moři spadaného listí, čvachtám se jak v brouzdališti." a podzim si užívají i děti ze třídy Motýlků.

"Dráček letí do oblak, zuby má jak vlkodlak. Na svět se však dívá rád, se všemi je kamarád. Větřík do něj fouká, dráček se jen houpá. Zamává nám pentlemi, už je zase na zemi." dráčkový týden si prožily i děti ze třídy Sluníček.

"Všem posílá obálku, a v ní jednu zvláštní zprávu, stromy tě zvou na výstavu do lesů a do parků. Vidět bude ze všech míst, a kdo přijde, na oplátku odnese si na památku krásně obarvený list." děti ze třídy Koťátek už ví co všechno zvládne podzim.

"Podzim si koupil malovánky, pastelky a barvičky, bílou míchá na beránky, hnědou barví zajíčky. Stromy někde natřel rudě, jinde celé ze zlata, vybarvené listí pouští z větví rovnou do bláta." děti ze třídy Motýlků si užívají podzimní nálady.

"Už se vrány slétají, vítr běží po kraji. Podzim střásá žluté listí, kominíček komín čistí, brzy bude listopad. Děti za sklem koukají, jak se vrány slétají, kterak padá žluté listí, kterak stromy vítr čistí, aby země mohla spát." děti ze třídy Hvězdiček nejen z oken sledují přicházející podzim, ale podzimní náladu si užívají i společně ve třídě.

"Červená čepička, čiperná holčička, přešla kus lesíčka. Dobroty v košíčku, trhala kytičku pro svoji babičku. Tu však vlk sežral, na stáří nedbal. Myslivec přišel, chrápat ho slyšel. Do břicha kámen, s vlkem je ámen." děti ze třídy Koťátek si povídaly o tom jak může vypadat podzimní les.

"Kde se vzala, tu se zvala, ani se mě nezeptala – do nosu mi vlezla rýma. Libuje si: To je prima! Co tam dělá? Co by? Křepčí. Potom na mě volá: Hepčí! Co s ní tedy uděláme? Co by? Do nosu si dáme. Je to recept naší babičky: Když máš rýmu, dej si kapičky." to vi nejen babičky, ale i naše dětičky a hlavně ty, co chodí do třídy Veverek.

"Co se nám to lidé zlatí na zahrádce kudrnatí? Parádnice je to velká, kadeřavá petrželka. Chlubí se a vytahuje, ondulaci nastavuje. Kadeřavá petržel, kdopak by s ní vydržel?" děti ze třídy Sluníček prožily zeleninový týden.

"Tak už je to tak! Přiletěl k nám drak. Prý chtěl letět do pohádky, nezná ale cestu zpátky. Tak se u nás zastavil, aby děti pozdravil. Aby z něho nešel strach, přišel si teď s námi hrát." děti ze třídy Kuřátek přivítaly mezi sebou nového kamaráda dráčka Papíráčka.

"Nastal podzim, vítr fouká, nažloutlou má barvu louka, listí pestrou barvou hýří, vlaštovičky na jih míří." u dětí ze třídy Motýlků zavládl podzim sevší parádou.

"Přišel podzim do zahrady, všechny barvy namíchá, s každým lístkem ví si rady, barvy na něj nadýchá. Konec léta je tu, děti, podzimní už přišel čas, listí k zemi s větrem letí, plno zlata je tu zas." děti ze třídy Hvězdiček si proměnily třídu ve voňavý les.

"Říjen všem posílá obálku, a v ní jednu zvláštní zprávu, stromy tě zvou na výstavu do lesů a do parků. Vidět bude ze všech míst, a kdo přijde, na oplátku odnese si na památku krásně obarvený list." děti ze třídy Kuřátek si tento týden proměnily svou třídu v podzimní les.

"Vlaštovičko leť, už je na tě čas, listí žloutne, poletuje, po strništi vítr duje, bude brzy mráz." a to ví i děti ze třídy Hvězdiček a společně zamávaly vlaštovkám a popřály jim krásnou cestu.

"Podzime, podzimku, řekni mi prosím, proč ještě zelené lístečky nosím? Závidím javorům, břízám i kaštanům, kdypak já barevné šatičky dostanu? Neboj se jablůňko, počkej jen do zítřka, to už ti dozrají všechny tvá jablíčka. Potom ti obléknu tvé nové šatičky, překrásně barevné, zdobené jablíčky." třídou Koťátek tento týden krásně voněly jablíčka.

"Kopu, kopu, brambory, mám jich plné komory, uvařím je na loupačku, pozvu na ně naši Kačku, ta se bude mít, ta se bude mít." děti ze třídy Sluníček měly bramborový týden.

"Chodí podzim po lese, všechno listí setřese, veverka to listí sbírá, do skrýše ho odnese." a kamarádce veverušce pomůžou i děti ze třídy Veverek.

"Foukej, foukej, větříčku, shoď mi jednu hruštičku. Shoď mi jednu nebo dvě,budou sladké obě dvě." a vůně ovoce se linula celou třídou Sluníček.

"Obloha je šedivá, jak kožíšek myšky, veverky si na zimu schovávají šišky. Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté, po nich Podzim přichází: “Tak, tady mě máte!” děti ze třídy Hvězdiček už ví jak se všechno co nám vyrostlo na zahradě a políčku dá i zpracovat.

"Fouká vítr, to je dobrá zpráva, dráček na nás pentlemi už mává, čím dál víc ho velká výše láká, rád by vzlétl vzhůru, až nad oblaka. Je to krása vidět z nebe svět, kde kdo mu to může závidět. My ti dráčku přejem hezký let, jen ať se nám brzy zase vrátíš zpět." děti ze třídy Koťátek si povídaly o podzimu.

"Koulela se ze dvora, tákhle velká brambora. Neviděla, neslyšela, že odněkud seshora, spadla na ni závora. Kam koukáš ty závoro? Na tebe ty bramboro! Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák." děti ze třídy Kuřátek si tento týden užily na políčku.

"Jak se pozná podzim? Když je země obuta do hněda a do žluta, listí zvolna opadává, vlaštovka nám křídly mává, vítr se opírá o vrátka, k spánku se ukládá zahrádka." děti ze třídy Motýlků měly ovocný týden.

"První zralá švestka v sadě, první mrazík na zahradě, první ocún u lesíčka, první výstřel na zajíčka. První žluté listí v trávě
to k nám přišel podzim právě."
děti ze třídy Veverek přivítaly podzim.

"Jablíček je plný sad, půjdeme je očesat. Pojeď se mnou, milý ježku, vezmeme si koloběžku. Pojeď se mnou do sadu, dám ti jablek hromadu." děti ze třídy Hvězdiček si povídaly o podzimní zahradě a sadu.

"Pole jsou už bez obilí, vítr na nich skotačí, každé ráno více studí, každý den je jinačí. A kdo zlatem barvil stráně, víme to či nevíme, je to podzim, krásný podzim, zdravíme tě, podzime." podzim přivítaly i děti ze třídy Koťátek.

"Na zem jabka padají, ptáci křídla zdvihají. Léto balí fidlátka, podzim klepe na vrátka." a vůnějablíček se linula i ze třídy Sluníček.

"Jablíčko se skutálelo, vůbec ho to nebolelo. Podívejte, jak se koulí, nemá ani jednu bouli, kutálí se, kutálí, to jsme se mu nasmáli." děti ze třídy Kuřátek si povídaly o krásách zahrady zahalené do podzimního kožíšku.

"První zralá švestka v sadě, první mrazík na zahradě, první ocún u lesíčka, první výstřel na zajíčka, první žluté listí v trávě, to k nám přišel podzim právě." a podzimu si povídaly i děti ze třídy Motýlků.

"Ze stromu až z vršku, shodil větřík hrušku do trávy jak na podušku. Ještě, že tam tráva byla, jinak bych se uhodila." děti ze třídy Veverek si povídaly o darech podzimní zahrádky.

"Každé ráno rozloučím se, ahoj mámo! Hezký den. Převléknu se v naší šatně, běžím si hrát s kočárkem.  Potom, když se nasvačíme, na procházku vyrazíme. Jdeme pěkně pomaličku, zamáváme na kočičku. A když už nám kručí v bříšku, pospícháme k obědu. Polévku i kaši sníme, potom malou chvíli spíme. Až se dobře vyspinkáme, bude další svačinka, společně si zazpíváme a už přijde maminka." děti ze třídy Koťátek už to všechno přece dobře znají.

"Zpívejme si zpívejme a mějme se rádi. S písničkou je veseleji věřte kamarádi. Kdo si zpívá, krásu vidí, nikomu nic nezávidí. Proto všichni s písničkou zaplavme školku celičkou." a toto předsevzetí si daly děti ze třídy Hvězdiček, jsou to prostě šikulky.

"Kamarád, kamarád, to je ten, koho mám rád. Pomůžu mu, poradím, po vláskách ho pohladím. Všichni jsme tu kamarádi, a všichni se máme rádi." děti ze třídy Kuřátek už si pomalinku usušily poslední slzičky a stávají se pomalinku ale jistě partou těch správných kuřátkových kamarádů.  

"Obloha je šedivá, jak kožíšek myšky, veverky si na zimu schovávají šišky. Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté, po nich Podzim přichází: “Tak, tady mě máte!” děti ze třídy Motýlků se už na podzim určitě těší.    

"Babí léto poletuje, zimu nese v ranečku, sedneme si u kamínek v křišťálovém domečku." děti ze třídy Sluníček se ale zimy vůbec nebojí, mají svůj křišťálový domeček schovaný ve své třídě.

"Moc se těším do školky na kluky a na holky,budeme si spolu hrát,zpívat, cvičit, malovat." a to je dobře, že to ví už i děti ze třídy Veverek.

"Ze stromů se hrušky smějí, jablíčka jsou červená, podzim, ten z nás pro každého na zahradě něco má." děti ze třídy Hvězdiček si povídaly o nastávajícím podzimu.

"Vstávej, vstávej Sluníčko, podívej se maličko! Protáhneme ručičky, potom také nožičky. Máme se tu všichni rádi, vždyť jsme přece kamarádi. Slibíme si každý den, že tu zlobit nebudem." a děti ze třídy Sluníček přece ani zlobit neumí.

"Všichni jsme tu kamarádi, pomáháme sobě rádi. Na hračky si pozor dáme, vždy je pěkně poskládáme. Aby tu byl každý rád,i ten Oskar kamarád." děti ze třídy Kuřátek přivítaly mezi sebou nové kuřátkové kamarády Pipi, Pepu, Oskárka a hlemýždě Františka, o kterého se budou společně starat.

"Ať jsi holka nebo kluk, udělej si se mnou kruh. Naučím Tě chodit, stát, pojď si se mnou, pojď si hrát. Když je dobrá nálada, najdi si kamaráda, zatleskej a zadupej, kamarádům ruku dej." děti ze třídy Motýlků jsou správná parta kamarádů.

"Hračky už jsou pěkně v řadě, všechna auta pohromadě. Proč to jedno tady smutné stojí samo? Uklidíme ho, Honzíku, ano?" děti ze třídy Koťátek si vytvořily společná pravidla, podle kterých se budou řídit.

"Kamarád, kamarád, je to ten, koho mám rád. Pomůže mi, poradí, po ruce mě pohladí. Kamarád, kamarád, je to ten, koho mám rád. Pomůžu mu, poradím, po vláskách ho pohladím. Všichni jsme tu kamarádi, všichni se tu máme rádi." a to ví i děti ze třídy Veverek.

" Naše školka kouzelná je, každý si v ní moc rád hraje. Dovádíme, lumpačíme, nikdy se však nemračíme. Máme se tu všichni rádi a jsme velcí kamarádí. Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je prostě prima." a děti ze třídy Motýlků tomu mohou dát jen za pravdu.

"Svítí, svítí hvězdička, do každého hnízdečka. Čimčarárá, čim, čim, čim co se dneska naučím?" a děti ze třídy Hvězdiček jsou už velcí předškoláci a ví jak už to v naší školičce chodí.

" Všechny hračky hračičky naší malé holčičky začly včera stávkovat, že si s nimi nechce hrát. Běhá totiž pořád venku, neposedí na chvilenku. Poskakuje na zahrádce, na podzim má spousty práce…" děti ze třídy Koťátek už ví co a jak, jsou to už velcí předškoláci co nebojí se vzít za práci.

"Víte kde se máme rádi a kde jsme dobří kamarádi? V naší školce, školičce máme se jak v písničce." a to ví a určitě v ní ani nezabloudí děti ze třídy Sluníček.

"Když je září, hola, hola, školka na nás zase volá. Nové hračky, kamarádi, naší školku máme rádi." a to ví i děti ze třídy Veverek, které si připomněly svá školkovská pravidla.

"My to víme, že je školka pro kluky a děvčátka, dneska Vás však překvapíme, jsou v ní hravá Kuřátka. A tady jsou všechny hračky, nádobí a kuchyňka, pro kluky jsou auta, vláčky, pro holky zas panenka." děti ze třídy Kuřátek se seznamovaly se svými kamarády ve třídě a nejen tam.

" Naše školka kouzelná je, každý si v ní moc rád hraje. Dovádíme, lumpačíme, nikdy se však nemračíme. Máme se tu všichni rádi a jsme velcí kamarádí. Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je prostě prima." dětem ze třídy Veverek už osušil větřík první slzičky.

Září v září školička, na děti se těší, někoho sem přivezou, někdo bude pěší.Uplakánek, hrdina, Honza nebo král, v září všechno začíná, jak to bude dál? Časem se sem všichni těší, ti co jezdí i ti pěší. Kdo je moudrý, ten to ví. Kdo si hraje, nezlobí." s takto prožívaly první dny děti ze třídy Sluníček.

"Každé ráno rozloučím se, ahoj mámo! Hezký den. Převléknu se v naší šatně, běžím si hrát s kočárkem. Potom, když se nasvačíme, na procházku vyrazíme. Jdeme pěkně pomaličku, zamáváme na kočičku. A když už nám kručí v bříšku, pospícháme k obědu. Polévku i kaši sníme, potom malou chvíli spíme. Až se dobře vyspinkáme, bude další svačinka, společně si zazpíváme a už přijde maminka." a tak prožívají své úplně první dny ve školce i děti ze třídy Kuřátek.

"Když jsme byli takhle malí, uměli jsme jíst a spát. Vyrostli jsme, podívejte,bude nám šest, je to znát. V naší školce můžeme si, na co chceme spolu hrát. Po prázdninách školka volá, haló, haló hvězdičky, jste už velké dětičky." děti ze třídy Hvězdiček si společně užívjí svou novoou třídu.

"Naše malá školička pěkná je jak písnička. Jsme tu všichni kamarádi a proto se máme rádi!" děti ze třídy Motýlků s úsměvem přivítaly první dny nového školního roku.

" Školka je pro děti, malé i větší, větší jdou s úsměvem, malé někdy brečí. Neplakej mrňousi, utři si tvářičku  a místo slziček zazpívej písničku!" děti ze třídy Koťátek se společně s kocourky Camfourkem a Macourkem přivítaly a popřály si krásný nový školní rok.